S kolegyní Kateřinou jsme navštívili školu s mezinárodní obsadou jak v řadách studentů, tak v pedagogickém sboru. Vyučovacími jazyky byly jak angličtina, tak španělština. Škola měla velmi strukturovaný způsob organizace ať už pro přítomnost dalších dospělých při výuce, tak při řízení procesních záležitostí týkajících se chodu školy a fungování demokratických principů. Přestože existuje teprve třetím rokem, její vedení zužitkovalo zkušenosti z jiných škol v Evropě a USA, jež samo navštívilo, a vytvořilo eklektický model, při jehož tvorbě ještě neparticipovali samotní studenti a jenž je výběrem toho nejlepšího pro zajištění bezpečí v prostorách školy a zachování rovnosti a demokracie v kolektivu dospělých a dětí. Studenti se tak teprve učili přetvářet již nastavený systém dle svých potřeb v rámci tematických řešících kruhů. (Věkový rozptyl 6-11 let)
Bylo vzrušující být přítomni právě se rozjíždějícímu komunitnímu projektu, který inicioval jeden ze starších chlapců tím, že sesbíral plody myšpule rostoucí na školní zahradě a jal se je prodávat či směňovat na improvizovaném tržišti na konci vyučování. Přispět mohly děti i dospělí. Jakmile vznikl zisk přidala se potřeba rozšířit spektrum aktivit a zboží – nákup surovin, vaření, servírování, prodej, úklid, účetnictví… Děti se dobrovolně přiřadily k týmům, jež na základě rotace vykonávaly jednotlivé činnosti se čtrnáctidenní periodicitou. Projektový záměr měl tendenci se rozrůst i za zdi školy. Míra participace dětí byla ohromující. A pedagog fungoval skutečně jen jako průvodce.
Inspirativní byl i každotýdenní mediační kruh, na nějž mohli přinášet podněty všichni a kterého se mohl rovněž zúčastnit kdokoliv. Plnil funkci bezpečného prostoru k jednání se stranami, s nimiž jinak nebylo možné se dohodnout.
Z La Laguny jsem si přivezl dovednost vytvářet projektový záměr a implementovat jej na rozvoj jakékoli aktivity, která ale primárně pochází z vnitřní touhy dítěte. Osvojil jsem si způsoby, jakými lze vyučovat cizímu jazyku, primárně angličtině a španělštině. Ověřil jsem si, že demokratické principy uplatňované v naší škole stojí na dobrých základech a lze je doplnit o uzavření dohody, v níž dotyční stvrdí zájem žít v prostředí respektu, tolerance a nenásilí. Ta ovšem musí projít procesem demokratického schválení a přijetí všemi, což je důležitou součástí zvnitřnění jejího obsahu všemi zúčastněnými – tedy nemůže být prosazena. V Gaudi už jsme koncept dohody probírali se staršími studenty zapojenými do tvorby eskalačního procesu a organizace smírčích setkání. Idea byla přijata pozitivně. Uplatňování nenásilné komunikace bylo po naší návštěvě Kaleide obohaceno o neotřelé způsoby mediace a facilitace situací. Miroslav Přívětivý
Pohled z místnosti s názvem Fraktál na zahradu a strom myšpule, Kaleide, La Laguna, Tenerife, Kanárské ostrovy
Španělsko, Tenerife, Kaleide International School
Na Tenerife jsem vyrazila s kolegou Mirem, který mluví anglicky i španělsky. Škola Kaleide
funguje třetím rokem a navštěvují ji děti od cca 4 do 11 let. Do školy chodí děti mnoha
národností a hlavním jazykem je angličtina. Pokud dítě zatím anglicky nemluví, nikdo to
neřeší a nechávají tomu volný průběh bez tlaku. Na stěně mají i obrázky s posunky, které
vyjadřují různá základní slova, dokud se děti jazyk nenaučí. Vše tedy probíhá v AJ i ve ŠJ.
Výuku mají přesně danou dle rozvrhu a pravidel, které vytvořili dospělí na začátku vzniku
školy. Vzhledem k nižšímu věku dětí, nezažívají průvodci větší konflikty mezi dětmi. Na
společných kruzích, které mají jednou týdně, se učí demokraticky rozhodovat o nových
pravidlech a zažívat pocity zodpovědnosti.
Škola Kaleide pro mě byla zcela jiná, než Gaudi. Nejvíc jsem vnímala vlastní pocit svobody
či nesvobody? Děti mohly jíst jen v určitý čas a pouze v jídelně. Do školy si nesměly nosit
hračky ani digitální technologie. Mezi dospělými a dětmi jsem nevnímala rovnost. Pravidla
byla přesně daná, ale děti se k nim mohly na společných kruzích vyjadřovat či vymezovat.
Pokud se pro něco nadchly, průvodci se jim snažili pomáhat a podporovali je. Ve škole bylo
krásné zázemí a venkovní zahrada.
Díky návštěvě v Kaleide jsem si uvědomila demokratické principy a svobodu, kterou v Gaudi
máme. Více jsem se ponořila do vnímání pocitů, které v Gaudi zažívám. V Kaleide se mi
velmi líbily různé praktické “vychytávky”, které jsme použili na naší nové budově. Začali jsme
také používat vysílačky, zdokonalili dohledy a zavedli i školní rozhlas. Velkým přínosem pro
nás byla i výuka cizích jazyků, která probíhala velmi přirozeně a nenásilně. V Kaleide neměli
zatím zavedený eskalační proces pro řešení konfliktních situací, vše řeší dohodou. I tento
jiný systém byl pro obě strany přínosný a mohli jsme se tak navzájem obohatit o nové
poznatky a zkušenosti.
Kateřina Klímková
Zahrada/hřiště u školy
