Do této mezinárodní školy chodí děti 25 národností. Vyučovacím jazykem je angličtina a
škola sídlí v nádherné přírodě s výhledem na Gibraltar a Maroko. Školu jsem jela navštívit s
kolegyní Janou, která umí lépe anglicky nežli já. V době našeho příjezdu bylo ve škole 38
dětí a ve školce 24. Škola funguje stejně jako my čtvrtým rokem a zatím nemají žádné starší
děti nad 11 let. Ředitel Philipp učil nějakou dobu na Summer hillu, což bylo pro nás
příjemným zjištěním. Vzhledem ke španělské legislativě musí mít děti dopolední vyučování
povinné. Děti jsou rozděleny na 3 skupiny a dopoledne tráví se dvěma průvodci v malých
domcích, kterým říkají home room. Lesní školku Escuela bosque založil Jose, který stojí na
začátku celého projektu. Školka je trochu oddělena a děti tráví většinu času v lese a v jurtě.
Škola má zázemí i ve zděné budově.
Velmi přínosným podnětem pro mě byly projekty, na kterých děti samostatně pracovaly. Poté
své projekty mohly prezentovat před ostatními. Zcela jiná byla forma vzdělávání, která však
vycházela z legislativy. Děti měly dopolední vyučování povinné a občas to bylo na dětech
znát, chtěly dělat něco jiného, jít ven, nebo měly větší potřebu pohybu. Všechny děti uměly
anglicky. Zajímavé bylo i vyzvedávání dětí. Rodiče pro ně jezdili v přesně daný čas a děti jim
byly dávány rovnou do auta u brány. Do školy neměli rodiče přístup. V rámci školky pro mě
byla překvapující až přehnaná péče bez ponechání zodpovědnosti na dětech. Týkalo se to
hlavně sebeobsluhy, atd. Průvodci s dětmi byli celý den, společně si nahlas četli a hodně
pozornosti věnovali knihám. Cítila jsem mezi nimi hezké až rodinné vztahy, respekt a
přátelství.
V nové budově se nyní snažíme více času trávit venku. V Alma Forest School měli krásné
přírodní stavby, které se pro nás nyní staly inspirací a postupně je začleňujeme do naší
zahrady. V novém školním roce bych se chtěla také více věnovat projektům a pojmout
jednotlivá témata ve výuce více globálně. Příjemným překvapením pro mě byla výuka
jazyků, která jde dětem přirozeně prostě tak, že spolu navzájem komunikují, nahlas si čtou a
hrají si. Ve škole bych chtěla zavést i společné projektové dny někde v přírodě. Děti z Alma
Forest school jezdily každý pátek na pláž, kde psaly počty prstem do písku a tvořily hudební
nástroje z mušlí.
Kateřina Klímková
Jediná zděná budova, ve které byla jedna z učeben školy.
Španělsko, Alma Forest International School
Lesní škola Alma Forest se nachází na staré farmě v krásné přírodě. Učebny a školní místnosti jsou v samostatných blocích, takže děti mohou trávit spoustu času venku. Docházka na lekce ve Španělsku je povinná, proto se přizpůsobují svobodné demokratické principy možnosti místního práva. Děti jsou rozděleny do tří skupin podle věku, každá skupina má vlastní třídu a děti zde mají prostor pro uložení věcí. Každá třída má k dispozici jednoduché knihy ke čtení a je zdobena věcmi souvisejícími s tématem, na kterém aktuálně pracují. Existuje zde ranní kruh buď celoškolní nebo v jednotlivých třídách a také odpolední kruh. Školka je spíše v přírodě, s většinou aktivit venku. Vnější hranice mateřské školy je určena látkami, děti mohou překročit hranice po souhlasu učitelky. Škola je v angličtině.
Během jedné lekce bylo dětem nabídnuto více aktivit – čtení, psaní příběhu, vytřízení si portfolií, hraní šachů, tančení a matematická cvičení – mohli si vybrat, co chtějí dělat a byli požádáni, aby vybrali tři z nich. Tento nápad se mi opravdu líbí, děti měly dostatek prostoru a času soustředit se na činnost, kterou mají nejraději. Děti mají také čas na práci
na svých osobních projektech – každý projekt má záměr a po dokončení je dítě prezentují ostatním, popisují, co bylo na projektu snadné a co obtížné a co se při něm naučily. Odpoledne jsou děti rozděleny do dvou skupin. Hlasují na začátku o tom, co chtějí studovat – historie, chemie, příroda, … – potom při dalším hlasování vybírají tři témata ze zvolené kategorie. V době naší návštěvy to byla historie – vikingové, mayská civilizace a španělská kultura. Následně mají odpolední lekce zaměřené na tato témata, vyučované ve dvou skupinách. Jakmile se téma nasytí, hlasují společně o jiném tématu. V pátek mají děti aktivity buď v lese nebo na pláži.
Bylo pro mě objevné, že zde děti volí témata svých přednášek, vytvářejí strukturu studia
společně s učiteli. O utišení se žádají zvednutím ruky a oceněnímtěch, kteří už toto už udělali. Oceňují pozitivní skutky na závěr hodiny se zaměřením na proběhnuvší pozitivní výsledky a aktivity. V Gaudi často řešíme v rámci kroužku nebo ve škole negativní činy, ale oceňování pozitivních skutků je méně obvyklé. Opravdu se mi líbil opačný přístup a věřím, že by nám to mohlo přinést více motivace a podpory, příjemné a více uvolněné prostředí ve škole. Zjistila jsem, že je velmi praktické mít možnost jít ven přímo z každé učebny. Naše nová škola tuto možnost nenabízí, přesto by mohlo být naším cílem mít více východů. můžeme vytvořit i nějaké venkovní prostory pro studium popř. pracovní, venkovní učebna. Věřím, že mít možnost zůstat chvíli venku, resp. procházka je skvělým nástrojem ke zklidnění jakýchkoliv destruktivních záměrů nebo konfliktů a pomáhá dítěti mít řádnou přestávku při dlouhodobém soustředění. Přírodní materiály lze využít i jako vyučovací předměty (mušle, kameny, kusy dřeva…).
Od chvíle kdy jsme se přestěhovali do nové budovy, snažíme se dát dětem možnost chodit ven během dopoledního času. V matematice budeme letos s dětmi plánovat jinak oblasti, na kterých je třeba pracovat a diskutovat o nich. Zároveň se jim snažím dát více možností, jak pracovat na konkrétním tématu – seznamy projektů, sešity, hry, počítačové programy. Budeme hrát hru s kostkami zaměřenou na počítání a násobení, kterou jsem se naučila ve Španělsku.
