Proč Gaudi
Miluji děti a práci s nimi. Vlastně to ani práce není. Je to radost, poslání a velké štěstí mít možnost být s dětmi.
Často si vybírám ty cestičky, které jsou málo prošlapané. I proto jsem zapsala Elsu do Gaudi, aby zkusila svobodnou školu, naučila se dívat na svět jinak a získala nové zkušenosti. Nejdříve na Gaudi nastoupila moje Elsa a pak i já.
Jsem přesvědčena, že děti se nejlépe naučí, pokud je učení baví, při výuce je veselo a učitel je kamarád. Snažím se v dětech probudit přirozenou touhu učit se. Baví mě vymýšlet lekce, které děti zaujmou a naučí něčemu novému. Na Gaudi mají děti možnost rozhodnout se, jestli se se mnou chtějí učit. Každá lekce je pro mě výzva. Pokud děti moje výuka zaujme a přidají se ke mě, je to pro mě odměna.
Mám na Gaudi možnost používat své metody výuky. Cizí jazyk se učíme pro to, abychom se mohli domluvit. A proto učím děti od prvních lekcí mluvit. Jsem nadšená, že se na Gaudi nepoužívá známkování, srovnávání a ani bodování. Je to podle mne pro děti stresující a jeden z důvodů, proč se spousta Čechů bojí mluvit anglicky.
Vzdělání a studium
Na základní škole jsem vůbec netušila, čím bych chtěla být. Nejblíž byla železniční průmyslovka a to rozhodlo. Po maturitě jsem nastoupila do vlaku jako průvodčí, ale po půl roce jsem si řekla, že bych v životě chtěla dělat zajímavější věci. Dala jsem výpověď a odjela jako au-pair do Anglie. Po dvou letech v Cambridge a se zkouškou FCE mě osud přemístil do Opavy. Až v průběhu prvního semestru jsem zjistila, že studuji učitelství . Postupem času jsem ale zjistila, že mě vlastně učení baví a po závěrečných zkouškách nastoupila na střední školu a po té přešla na základní školu. Čtyři roky jsem žila v Portugalsku.
Profesní zkušenosti
Jednou se mě Joao, můj partner, zeptal : Do you want to go outside? a naše tehdy dvouletá dcera Clara řekla : Yes. Byli jsme oba v šoku. Ona umí anglicky! Teď si to zpětně vysvětlím: poslouchala rodiče, dívala na pohádky a poslouchala písničky… Přirozeně se tak učila česky, portugalsky i anglicky. My rodičové jsme tenkrát byli překvapeni. Já vystudovaná učitelka ! A tady vlastně začalo moje opravdové studium i učitelská praxe. Uvědomila jsem si, že děti se neučí jazyk tím, že si ve škole sednou s učebnicí a doma budou psát úkoly. Děti se učí nejlépe hrou a potřebují spousty podnětů a hlavně mluvit. Tak jsme hrály hry, tvořily, zpívaly,četly… česky i anglicky a já pozorovala, zkoušela nové věci. Když měla druhá dcera dva roky, měla jsem už s výukou dost zkušeností a rozhodla se založit si jazykovou školu pro děti. Už mi za deset let prošla kurzy spousta dětí a mám radost, když vidím jejich pokroky, že mají angličtinu rádi a že se nebojí anglicky mluvit.
Už deset let proto pořádám příměstské tábory pro děti s tvořením, angličtinou a spoustou legrace.
Založila jsem s kamarádkou lesní školku a už čtvrtým rokem si užívám část týdne venku s dětmi. Zažíváme dobrodružství, poznáváme přírodu a učíme se vážit si naší planety a života na ní.
Koníčky a zájmy
Mám tři – děti, angličtinu a přírodu. Nejraději dohromady. Jinak také ráda cestuji a poznávám místa, kam se lidé moc neženou – letos mě nadchlo Srbsko, Calabrie a Severní Kypr. Užívám si život po chvilkách. Zastavím se a vnímám krásu a pocity kolem.
Propadla jsem nedávno kouzlu chladu a studené vody a pokud mám čas, zanořím se do ledového vodopádu.
Běhám lesem, chodím boso, spím u řeky ve spacáku…
Ráda tvořím, zpívám a tancuji, i když to vůbec neumím.
Snažím se vést svůj život tak, abych ho nežila pro sebe, ale mohla být pyšná na to co dělám a co jsem pomohla změnit.
“Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá. Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami.” Jan Amos Komenský
