Adam Veřmiřovský
průvodce ve škole
Proč Gaudi a jaká je zde moje role
Ve škole Gaudi působím od jejího založení v roce 2019. Tuto školu vnímám jako šanci pro děti i jejich průvodce smysluplně spolu trávit čas určený pro seberozvoj. Zároveň je to pro mě jedna z legitimních možností, kudy se mohou vydat české školy při hledání nových směrů. Klíčovými slovy jsou zde přitom důvěra, komunikace a dohoda. Důvěra v děti, že naleznou svou cestu samy či s dopomocí, budou-li k tomu mít podmínky. Komunikace s ostatními v průběhu hledání a realizování oné cesty. A dohoda s ostatními na způsobech, jak spolu vycházet tak, aby se všichni cítili dobře. Na základě četby odborné literatury i z vlastní zkušenosti ze školy Donum Felix v Kladně, kde tyto principy aplikují již přes deset let, jsem přesvědčen, že tudy lze obezřetně, ale s důvěrou kráčet.
V Gaudi využívám své zkušenosti z brněnské základní školy, ve které jsem učil 6 let a která se specializovala na tzv. nadané žáky a žákyně (ať už intelektově či sportovně nadané), zároveň zde byla příležitost vyučovat v sociálně i kulturně heterogenních třídách. Nabíral jsem zde přitom zkušenosti mj. s metodami vzájemného učení či projektové výuky.
V současné době učím také na Masarykově univerzitě budoucí vyučující češtiny, kterým zprostředkovávám aktuální informace o tom, co při práci s dětmi shledávám jako přínosné, příp. čeho se raději v současné době vyvarovat. Svou roli v Gaudi tedy vnímám spíše jako dvojroli, tj. průvodce dětí na cestě za jejich cíli a zároveň pozorovatel této cesty, který o ní referuje průvodcům budoucím. A abych byl ještě konkrétnější: v Gaudi jsem češtinář.
Vzdělání a studium
V roce 2001 jsem uzavřel svá studia na Masarykovu gymnáziu v Příboře maturitní zkouškou z pěti předmětů, vč. mé oblíbené hudební výchovy. Těmto letům (1997‒2001) ostatně vděčím mj. za svůj velice kladný vztah k městu Příbor. Na magisterském stupni školy vysoké jsem v roce 2007 absolvoval obor český jazyk a literatura s aprobací pro výuku na 2. a 3. stupni.
Zároveň jsem studoval obor obecná jazykověda, kterému jsem se věnoval i na stupni doktorském a své studium jsem uzavřel v roce 2015 obhajobou disertační práce zabývající se interpretací textů. V rámci doktorského studia jsem strávil 2 roky ve Skotsku na University of Glasgow (2010‒2012), kde jsem se první rok věnoval výhradně práci na své disertaci a druhý rok na univerzitě zároveň vyučoval češtinu pro cizince.
V rámci učitelské praxe (2012‒2018) jsem absolvoval nejrůznější kurzy a školení, vč. jednoletého kurzu výuky kritického myšlení, který pro svou další výuku pokládám za jeden z těch zásadních. Díky možnostem vyučujícího na Masarykově univerzitě mám příležist setkávat se čas od času s odborníky, jako je kupř. Ondřej Hausenblas či Harri Keurulainen, a konzultovat s nimi své přístupy k výuce. Ondřej Hausenblas má dlouholeté zkušenosti (více než tří dekád) se zaváděním kritického myšlení do výuky českého jazyka, Harri Keurulainen je profesorem na finské univerzitě JAMK a zásadně ovlivnil způsob, jakým podávám studenstvu a žactvu zpětnou vazbu (díky tomuto postupu se ostatně i studentstvo učí reflektovat práci svou i svých spolužáků a spolužaček).
Profesní zkušenosti
V roce 2006 jsem pracoval pro Akademii věd, konkrétně Ústav pro jazyk český, a sice jako asistent digitalizace slovníku českého jazyka, výsledkem čehož je slovník na Internetové jazykové příručce. Od roku 2007 do roku 2010 jsem působil nejdříve jako redaktor a velice záhy jako šéfredaktor ve vydavatelství Tribun EU.
V průběhu těchto let jsem zároveň studoval na Masarykově univerzitě a v rámci tohoto studia také vyučoval mladší kolegy, a to např. v rámci kurzu akademického čtení a psaní (2008). V roce 2011‒2012 jsem vyučoval češtinu na University of Glasgow. Od roku 2012 do roku 2018 jsem učil češtinu, angličtinu, výtvarnou výchovu a pracovní činnosti, suploval matematiku, přírodovědu či dějepis na 1. i 2. stupni ZŠ Brno, Úvoz 55. Když k tehdejším šesti letům na základní škole připočtu aktuálních (k roku 2025) šest let na Gaudi, vychází mi z toho celkem 12 let praxe v základním školství.
V letech 2017–2019 jsem pracoval pro brněnské nakladatelství Host jako externí redaktor detektivních románů. A od roku 2018 jsem zaměstnán jako odborný asistent na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde vyučuju na Katedře českého jazyka a literatury mj. kurzy lexikologie, slovotvorby, didaktiky a také nenásilné komunikace.
V roce 2022 jsem absolvoval devítidenní intenzivní kurz nenásilné komunikace v německém Wardenburgu, tj. IIT (International Intensive Training in Nonviolent Communication).
V roce 2025 jsem v pražském Koučink Centru absolvoval kurz koučování, který je velice dobře využitelný v didaktice základoškolské i vysokoškolské, a to především s ohledem na cíl žákyně či žáka v rámci výchovně-vzdělávacího procesu.
Zájmy a další zkušenosti
Mým profesním zájmem je didaktika češtiny. Dalším mým profesním zájmem je evropský strukturalismus, zejm. jeho pražská a jedna z pařížských formací. Mým neprofesním zájmem je hudba, hra na violoncello a kytaru, zpěv, interpretace Bachovy Suity G-dur na cello či Human od Rag’n’Bone Man na kytaru.
V poslední době se mezi mé zájmy chtě nechtě vnořuje obor, jímž jsem byl dosud dotčený jen minimálně, a sice zahradnictví. Jsem zároveň otcem dvou dětí, což zásadním způsobem ovlivnilo můj přístup k timemanagementu.
Ze zkušeností na základní škole bych rád vyzdvihl momenty, kdy jsem pro žáky a žákyně organizoval projektové dny, během nichž žactvo (valnou měrou nevědomky) využívalo metody vzájemného učení. Tyto dny pro mě byly takřka jediné v mé tehdy šestileté praxi, kdy mi čas strávený ve škole připadal pro žáky i pro mě beze zbytku smysluplný. Domnívám se, že by takto smysluplné neměly být jen některé dny v roce, ale pokud možno dny všechny.
